Dračí Popel (2) 2009

 

Dračí Popel 2009: Šest plus jedna nástraha pro nováčka

Nováčci to nemají lehké nikdy a nikde. Čím by však mohlo být záludné něco tak bezelstného, jako je závod dračích lodí, odehrávající se na necelém kilometru mezi Žlutými lázněmi a Barrandovským mostem? Inu, je toho dost; posuďte sami.

Nástraha první: najděte vchod! Kdo nikdy nebyl ve Žlutých lázních, nepochopí, a ten, kdo tam byl mockrát, taky nepochopí – ale problém, jak se dostat do areálu, kde se koná závod, se ukázal jako značný. Tedy, abychom zase nepřeháněli, když si šikovný nováček počíhá alespoň na jednoho člena svého týmu a nenápadnými dotazy ho přiměje, aby ho dovedl, kam potřebuje, a ukázal mu, kde co je, zase takový problém to není. Každopádně tentokrát to bylo v klidu: Tragédky mají tendence se kumulovat, a tak se netriviální podmnožina sešla už v tramvaji číslo 18 a následně na zastávce Dvorce. Odtud zbývalo už jenom pokračovat na parkoviště, najít mříž a prokázat, že patříme k závodníkům… Což nebyl takový problém, vzhledem k tomu, že jsme měly všechny v ruce nápadně krátká dračí pádla.

Nástraha druhá: najděte si zbytek týmu! Tenhle bod byl nejsnazší. Tragédky jsou výrazné, takže i když se slézají jako švábi na pivo, jsou u toho vidět. Jakmile uzříte někde bandu, kde převládá tyrkysová barva a naprostá anarchie, případně se kolem ještě pohybuje sošný trenér a/nebo velký pes, je jasno a není co řešit.

Nástraha třetí: loď! Když už jsme se sešly a byly odveleny pořadatelem na správné místo („tam k těm slunečníkům, holky, tam si udělejte pohodlí, jsou tam lavičky a pivo…“), vyvstal další problémek: najít správnou loď. Pochopitelně jsme měly odpozorováno, kde se lodě nacházejí, neboť jsme několik minut před tím sledovaly, jak jsou přenášeny a spouštěny když už ne na vodu, tak aspoň hodně blízko k ní. Když jsme tedy byly vyzvány k nalodění (bylo to zhruba ve 1410, tj. čtyři minuty před plánovaným startem první ze dvou rozjížděk), shledaly jsme konečně, do čeho se to máme nalodit, a naše překvapení bylo bezmezné. Jinými slovy, Tragédky, rozmazlené svou krásnou a kvalitní lodí, byly najednou nuceny absolvovat celý čtyřkilometrový závod v plavidle o jedenácti lavičkách – a kdyby jenom to! Jaké zvrácené štěstí, že pořadatelé prohlásili, že v rámci rovných podmínek musí všechny posádky odjet závod na dodaných lodích…

Nástraha čtvrtá: nastupte do lodi! Nastupování do lodi se nám povedlo: jsme přece Tragédky! Vratká dračí loď nám odolávala snad pět minut, ale nakonec jsme to zvládly… Vlastně zvládli, neboť jsme měly – my ženské – s sebou i dvě mužské posily. Nakonec jsme všichni seděli a mohli jsme vycouvat od břehu a následně se trochu rozcvičit a projet se po řece. V tu chvíli se ukázalo, co jsme to dostaly za loď. V plavidle existovaly tři typy míst, všechny stejně špatné. Typ první, přepážka pod lavičkou před vámi. Nemáte si kam natáhnout nohu a po dvou stech metrech dostanete křeč. Typ druhý, přepážka pod vaší lavičkou. Nemáte si kam skrčit spodní nohu. Typ třetí: břevno ve výši kolene, vypočítané zjevně na to, aby dragon u něj sedící už neodešel po svých. Tragédky si pochopitelně nestěžovaly, neboť Tragédky přežijí všechno… Ale malý kolektivní povzdech jsme si přece jen neodpustili: zlatá fair play, aspoň jsme na tom byli všichni stejně blbě.

Nástraha pátá: závod! Než závod začal, na břehu se zjevně rozhodli, že na nás budou extrémně hodní. Jak jinak si vysvětlit, že jsme měli skoro půl hodiny na to, abychom se sžili s lodí a důkladně se na ní projeli? Měli jsme tak čas pokecat s okolojedoucími veslaří a kanoisty, a dokonce i ze všech stran obdivovat přívoz. Po tomto krásném zážitku na řece jsme konečně dostali pokyn, abychom se všichni (tj. všechny čtyři lodě, které byly k dispozici a měly se zúčastnit první rozjížďky) shromáždili v prostoru startu. Učinili jsme tak a… bylo odstartováno! V začátku závodu se odehrávalo opravdické drama. Všechny čtyři lodě vystřelily dopředu jako namydlený blesk, načež začaly těžké boje o první místo. My jsme nakonec – po první obrátce u Barrandovského mostu – urvali místo druhé a do konce závodu jsme si ho dokázali i udržet, na což jsme obzvlášť hrdí, zejména proto, že se nám podařilo připlést se do parádní řetězové bouračky lodí, která se odehrála právě pod zmíněným mostem. Po obrátce jsme ze všech sil a za mohutného povzbuzování trenéra i realizačního týmu zamířily dolů k bójce, kde jsme se dokázaly bez nehody (zejména bez vyklopení kormidelníka či bubeníka z jejich vratkých postů) otočit, odjet k Barrandovskému mostu, tam zopakovat už nacvičenou akci (tentokrát bez bouračky) a opět sjet dolů, kde se bójka proměnila v cílové stanoviště. Tam jsme s velkou slávou projely a zaradovaly jsme se, že to máme za sebou.

Nástraha šestá: vystupte z lodi! Vystupování z lodi je v podání Tragédek zhruba stejně zábavné jako nastupování, tentokrát tomu ale tak nebylo, nebo aspoň ne tak úplně. Nastupovaly jsme „nadivoko“, tj. normálně ze břehu, což bylo obzvláště veselé. Vystupovaly jsme ale rafinovaně u parníkového mola (jehož plošina byla asi tak dva metry nad hladinou řeky), takže stačilo jenom prolézt ještě jednou lodí (která přijela před námi a už bezpečně kotvila) a vydrápat se v nejnižším místě na molo. Bylo to zajímavé, ale upřímně, nebylo to ono. Asi se Tragédky (a jejich dvě mužské posily) příliš těšily na břeh, než aby předvedly, co umí. Jakmile jsme jednou opustili loď, mohli už jsme se jen kochat druhou rozjížďkou, převlékat se do suchého, potloukat se kolem a čekat na vyhlášení (Které pro nás mimochodem dopadlo docela dobře, v tvrdé konkurenci jsme byli třetí.).

Nástraha sedmá, bonusová: pivo! Pivo se obvykle nachází v sudu a sud se nachází u pípy. Dračí Popel 2009 se pochopitelně ničím neprohřešil proti zavedeným tradicím a pořádkům. Sud piva byl, celkem pochopitelně a do jisté míry i zaslouženě, neustále středem pozornosti. Nástraha byla vlastně jenom jedna, ale o to závažnější: pípa byla pojatá jako samoobsluha, a tím pádem byla většina piv, která si lidé nosili, plná pěny. Ale, řečeno slovy klasika, to dojde… Vzhledem k tomu, že pivo bylo součástí servisu pro všechny, co zaplatili startovné, nebylo si vlastně na co stěžovat. Dobrou atmosféru celé akce každopádně zvládlo udržovat docela dobře… :o)

© Péťa

....................

23. 09. 2017 - Říjen je pro Tragédky měsícem odpočinku, máte-li zájem, zahajte s námi zimní přípravu...

čtěte více »

MČR a blížící se TDT

17. 09. 2017 - Přijďte s námi oslavit konec úspěšné sezony v sobotu 23.9.2017 na Tragicky dlouhé...

čtěte více »

ME Francie 2017

08. 08. 2017 - 17 mistrovství Evropy klubových posádek nebylo v podání DB tragédek vůbec...

čtěte více »

Vyhledávání
vyhledat?